Historické domy na Palackém náměstí v Novém Boru oživil LASVIT moderním designem a vrátil do nich mistry sklářského řemesla. LASVIT domy renovoval a doplnil o dvě budovy nové. Jednou z nových staveb je unikátní skleněný dům, který je jedinečný jak svou konstrukcí, tak vizuálním zpracováním.
Dům obložený skleněnými dlaždicemi inspirovanými tradiční břidlicovou taškou v sobě spojuje krásu skla i světla. Nové sídlo společnosti slavnostně otevřel prezident společnosti Leon Jakimič za přítomnosti hejtmana Libereckého kraje Martina Půty a starosty Nového Boru Jaromíra Dvořáka.
„Naše nové sídlo není jen klasickou kanceláří, je ukázkou naší vize inspirovat svět a symbolem naší lásky ke světlu. Vybrali jsme dům, který sloužil sklářům již před dvěma sty lety a nyní mu vdechli nový život - opět spjatý se sklem a s kořeny, které toto tradiční řemeslo v regionu má. Skleněný dům je ukázkou spojení tradičního materiálu s moderním designem a technologií,“ řekl k projektu Leon Jakimič.
Skláři se vrací do historických budov
Domy na Palackého náměstí v Novém Boru sloužily sklářům už na konci 18. století. V domě č.p.171 bývala už na počátku 19. století sklářská manufaktura patřící firmě Carl Schappel z Lipska. Skláři pak v dřevěném domě s litinovými sloupy zůstali i v poválečném období, kdy se do domu nastěhovala sklářská škola a brusírna.
Druhý dům, který je nyní součástí sídla sklářské a designové firmy LASVIT, sloužil jako obytná budova, ale jeho historie sahá až do roku 1790. LASVIT obě památkově chráněné stavby citlivě rekonstruoval a nyní do nich vrací milovníky řemesla, které má na Novoborsku kořeny sahající stovky let do historie.
„Dělá mi radost, že se společnost Lasvit, která je známá po celém světě, rozhodla k rekonstrukci původního sklářského domu v Novém Boru přímo v srdci Křišťálového údolí. Objekt původně patřil Libereckému kraji a jsem rád, že nový vlastník přistoupil k opravě zodpovědně. Budova propojuje moderní technologie s odkazem na historii a sklářství v našem regionu,“ uvedl Martin Půta, hejtman Libereckého kraje.
Rozvoj sklářského řemesla na Novoborsku není jen otázkou byznysu, ale i tradice v regionu. Liberecký kraj přispěl na nové sídlo společnosti LASVIT částkou 300 tisíc korun.
Skleněný dům uchvacuje neobvyklou architekturou
Kromě historických původních domů tvoří sídlo takzvaný černý a skleněný dům. „Nejvýraznější a jedinečný je vztah dvou původních barokních roubenek a naprosto současných domů, které jsou unikátní formou z venku i uvnitř, černý dům uzavřený do sebe a skleněný dům, který je jakousi ohromnou lampou ve městě a měl by být znakem obnovy a nového sebevědomí sklářství v regionu,“ popsal architekt projektu Štěpán Valouch.
Skleněný dům lze skutečně vnímat jako lampu či maják zářící nejen ve městě, ale potažmo i daleko za hranice České republiky. Celý dům je obložený skleněnými taškami, které LASVIT vyvinul speciálně pro tuto stavbu. „Obložení je inspirované tradiční břidlicovou taškou, která se používala na stavbách na Českolipsku už dávno v minulosti,“ vysvětlil architekt.
Čtvercová skleněná taška nepřipomíná břidlicové tašky jen tvarem a stylem použití, kdy se čtvercové šablony otočí „na koso“ a kladou se jedna na druhou, ale také texturou. LASVIT přišel s technickým řešením, díky kterému sklo připomíná břidlici i texturou. Černý dům, který stojí naproti skleněnému, je obložený ve stejném stylu. Místo skla je však pro obložení domu použitá speciální černá cementová obkladová taška.
Společnost LASVIT se ve světě proslavila především svými skleněnými svítícími plastikami na míru. Kromě těch se však také zabývá využitím skla jako architektonického prvku a vytváří skleněné stěny, které vypadají jako tekoucí voda či skleněné obložení, které lze sestavovat jako cihly. Sklo v architektuře použil LASVIT v minulosti například v projektu pro hotel Bellagio Shanghai, kde je ze skla obložení celé stěny v hlavní hale, či pro umělecké centrum Kanal Centre-Pompidou v Bruselu, kde firma instalovala pavilon z organicky tvarovaných skleněných desek designovaný Rossem Lovegrovem.
Rekonstrukce plná překvapení
Při stavbě novoborského sídla narazili architekti i na některé nečekané objevy. V objektu odhalili studnu, která nebyla zanesená v historických záznamech.
Místo, aby ji zakryli, vytvořili z ní zajímavý a překvapivý prvek přímo uvnitř budovy. Skleněnou podlahou tak návštěvníci vidí až na dno vyzděné studny, která mohla být součástí už původní zástavby. „Na každém kontrolním dni mě něco překvapilo. Studna, o které jsme nevěděli, shnilé trámy, lidský přístup k některým problémům i řemeslná zručnost a odvaha velké většiny zúčastněných,“ vzpomněl Valouch.
Skleněná skořápka skrývá designový interiér i funkční pracovní prostředí
Nová centrála není jen hezkou skořápkou, interiér je vytvořený v duchu moderního designu s ohledem na nejvyšší pracovní standardy. Zaměstnanci tak budou pracovat v krásném prostředí, které odpovídá stylu moderních kanceláří.
„Výsledná podoba sídla je přesně taková, jakou jsme si my i naši zaměstnanci přáli. Na jednom místě nyní probíhá celý vývoj produktů. Všechny složky struktury firmy spolu úzce spolupracují a zároveň mají svůj pracovní prostor a klid. Interiér tak umožňuje snadno komunikovat, a přitom zahrnuje i klidové zóny, prostor pro relaxaci a designové zázemí,“ řekl ředitel HR LASVITu a manažer projektu Jiří Fiala.
S projektem nového sídla oslovil LASVIT několik architektonických kanceláří. Zadáním bylo vytvořit prostor, který zaujme inspirativním designem, bude respektovat historii budov a zároveň přinese zaměstnancům i návštěvníkům funkční a příjemné prostředí. S výběrem architektonického řešení pomáhal LASVITu známý český architekt, popularizátor a kritik architektury Adam Gebrian.
Přímým výběrem bylo nakonec vybráno řešení architektů Štěpána Valoucha a Jiřího Opočenského ze studia ov architekti, s.r.o. „Soutěž je pro nás trochu svátek, setkání s kolegy z jiných týmů, sonda do jiného světa zajímavého klienta, kontext historického města a sklářského kraje s vyhaslými sopkami,“ dodal Valouch.
Budovy musely naplnit i technická očekávání. Společnost LASVIT je známá ve světě především svými skleněnými instalacemi, které dokáží reagovat na hudbu či se pohybovat podle přání klienta. Podobně ambiciózní projekty mohou měřit několik desítek metrů a vážit několik tun. Součástí projektu je tak i hala, kde bude v budoucnu možné tyto instalace předvádět klientům, a to v různých světlených podmínkách.