Když jsem začátkem prosince telefonicky upozornil příslušnou pracovnici odboru dopravy městského úřadu, že v našem městě se solí dokonce už i suché komunikace a že to v prosinci nebylo poprvé, divila se tomu sice, ale souhlasila, že k takové „údržbě“ není důvod. A slíbila, že věc přešetří a že se to už nebude opakovat.
Byl jsem tedy velmi nepříjemně překvapen, když se proti mně ve středu 27.prosince vynořila ze tmy multikára s typickým oranžovým majáčkem, od níž to rachotilo jako při krupobití. Před ní suchý chodník, za ní jako když opravdu napadne krup. A dosud bezpečně schůdná komunikace začala zvolna mokvat a klouzat, jak na sebe sůl postupně vázala vzdušnou vlhkost. A protože byly asi tři stupně pod nulou, dalo se předpokládat, že na chodníku bude brzy i námraza. A pak už bude možno se solí vyrukovat oprávněně! Opravdu zvláštní představa o zimní údržbě. Taková – kocourkovská.
Přitom jsme se už v prvním porevolučním zastupitelstvu domluvili, že se nebezpečná sůl bude při zimní údržbě používat jen výjimečně, že se bude upřednostňovat inertní posyp. Však také všude po městě jsou umístěny speciální malé oranžové kontejnery obsahující jemnou kamennou drť, kterou lze využít, když se například na suché vozovce výjimečně někde objeví zmrazek. Bohužel jsme nuceni místo toho si platit drahou posypovou sůl, která nám navíc z bezpečně suchých dělá mokré a klouzavé komunikace. O škodách na vozovkách, na vozidlech, na fasádách domů, na oděvech a obuvi lidí, na zdraví domácích zvířat či o poškozování zeleně nemluvě.
