Zaostřeno – Parkování v centru města (6)

Zajímal jsem se ještě o jeden fakt. O všech zásadních řešeních rozhodovala rada města. Její jednání jsou neveřejná. Ale 28. března 2012 se změna parkování v centru města dostala i na jednání zastupitelstva.

Předloženo bylo následující usnesení: Zastupitelstvo města Česká Lípa souhlasí se změnou systému parkování v centru České Lípy od 1. ledna 2013 a souhlasí s financováním pořízení parkovacích automatů z rozpočtu města v roce 2013 ve výši maximálně do 2 milionů korun včetně DPH a se zařazením potřebných finančních prostředků na provozování parkovacích automatů do rozpočtu města na rok 2013. Usnesení nebylo přijato. Pro hlasovalo deset zastupitelů (Bubeník, Heller, Hudec, Kobosilová, Kočandrle, Moudrá, Prokeš, Skokan, Stehlíková a Vlček), proti byli zastupitelé za ČSSD a KSČM. Právě proto jsem se ptal Karla Bezuchy na spojení s komunisty. Z diskuse, kterou jsem našel v zápise z jednání zastupitelů, lze najít vysvětlení postoje zastupitelů zvolených za ČSSD. Petr Máška prohlásil: "Stávající systém je efektivnější, hovořme o změně finančních podmínek se stávajícím nájemcem, cesta k automatům je cestou zpátky."

Oldřich Panc mi odpověděl na dotaz tak, jak jsem se domníval: "Hlavní důvod, který mě v době předložení návrhu vedl k tomu jej nepodpořit, byl ten, že zároveň se změnou systému parkování mělo dojít k výraznému snížení počtu pracovníků podílejících se na této činnosti, tedy jinými slovy mělo dojít k navýšení nezaměstnanosti ve městě."

Později ještě doplnil: "S novým systémem prozatím problém nemám, čas ukáže. V současné době nemám k dispozici kompletní, ucelené informace."

Oldřich Panc možná vystihl zásadní problém. Jiří Kočandrle si dal cíl a se zarputilostí sobě vlastní za ním jde. Možná i přes mrtvoly. Samozřejmě nikoliv doslova, abych se nevrátil k rétorice z úvodu celého reportu. Když návrh neprošel zastupitelstvem, protlačil ho přes radu. Na druhou stranu vidím jako pozitivní, že místo koupě parkovacích automatů dojde na dva roky k jejich pronájmu. Bude možné zjistit, jestli tento systém je skutečně efektivní.

Shodou náhod, místostarosta hledal inspiraci v mém rodišti, v Brandýse nad Labem. Snažil jsem se využít svých vazeb a zjistit také nějaké zkušenosti. Ale ono v podstatě není možné tato dvě města porovnat. Brandýské náměstí využívala řada řidičů jako odstavné parkoviště při své cestě do Prahy, takže tam skutečně jde především o regulaci. I když jednu paralelu jsem našel – poprvé byl dán parkomat na parkoviště ve Staré Boleslavi (jde o dvojměstí) a tam jsou nyní nálady jako v České Lípě před dvanácti lety. Nikdo tam automat nechce, všichni se vymlouvají na jeho nefunkčnost. Přidám ještě historku jinou – přijel sem německý kamarád a chtěl platit parkování i na sídlišti, tak byl na placení parkovného zvyklý. Tento postřeh přidávám proto, že prakticky není možné srovnávat situaci a platební morálku občanů v roce 2002 a 2014.

Zaujalo mě také hlasování Petra Skokana. Byl pro změnu, navzdory tomu, že byl některými zákulisníky označen za jednoho ze čtyř lidí, u kterých končilo výpalné z parkovišť. V rámci diskuse z března minulého roku pronesl, že plánované tržby jsou nadsazené. A vyřkl tehdy větu podobnou, jako jste si mohli přečíst v předchozím textu, ve třetím rozhovoru s Karlem Bezuchou. "Když nebude dosaženo zmíněných tržeb, doplatí je předkladatelé ze svého?"

Podle Jiřího Kočandrleho vyberou třeba srovnatelně velké Litoměřice šest milionů ročně. Podle materiálu, který mám k dispozici, předpokládá Lípa výnos z parkovišť ve výši 3 635 130 Kč, přičemž v současnosti mělo ze všech svých ploch 1 658 134 korun. Provoz parkomatů vyjde na 528 tisíc korun, zaměstnání kontrolních pracovníků vyjde město na 400 tisíc korun.

Podle informací z radnice si město nechalo vypracovat už tři studie koncepce parkování. Asi jde o informace validní, protože když jsem si zažádal o jejich poskytnutí, dozvěděl jsem se od Mgr. Petry Novotné, vedoucí oddělení technické správy majetku: "Odborné studie vypracované externími firmami Vám nemohu poskytnout, neboť bych porušila autorské právo, avšak do nich můžete osobně nahlédnout." Dala mi k dispozici studii, kterou vypracoval technický odbor.

Tato studie předpokládá dokonce celkový příjem z nového systému parkování ve výši 11 559 945 Kč, z toho 10 533 945 korun je za krátkodobá parkování a 1 026 000 od abonentů a rezidentů.

Podle studie lze očekávat roční výnos parkovacího systému do rozpočtu města ve výši 7 až 9 milionů korun.

Myslel jsem, že toto už bude závěr, že napíšu něco ve smyslu: Lidi rádi přehánějí, Karel Bezucha je normální podnikatel, který chytil příležitost za pačesy a v roce 2002 vytrhl městu trn z paty. V průběhu let došlo k  úpravám podmínek, protože obě strany viděly, že v některých úsecích města neodpovídají reálné příjmy předpokladům. Jediné, co mě vlastně při shánění informací nadzdvihlo, byly parkovací karty pro zastupitele. Po přečtení této studie se ale nabízejí nové otázky.

1.       Pokud se ve studii hovoří o tom, že z parkování je reálné získat ročně 7 až 9 milionů korun, kam mizelo zhruba pět milionů ročně, když Karlovi Bezuchovi zisk stačil sotva na umořování dluhů? (Samozřejmě je potřeba odečíst zisk z parkování u Banca, Andy a z dalších ploch, ve studii se hovoří také o vyšším parkovném.)

2.      Pokud studie nevychází z reality a údaje v ní jsou jen pohádkou, proč se za podobné studie vyhazují peníze?

A jsme opět na začátku. Příště se už pokusím takto obšírně věnovat jinému tématu. Jak se situace vyvíjela poté, co jsem dopsal tento text, se dozvíte například z této tiskové zprávy - zde.

Kde najdete předchozí díly? Zde je první, zde druhý, zde třetí, zde čtvrtý a zde pátý.