S cílem odčinit největší podzimní debakl nastoupili českolipští florbalisté ke svému třetí vzájemnému měření sil proti Liberci. Regionální derby pro ně tentokrát dopadlo dobře a vítězství 7:5 opět přiblížilo celek Davida Derky k vytouženému desátému místu po základní části.
Na to, že se Pavel Altschul dožil pouze 44 let, stihl toho za život mnoho a není jednoduché dát článku ten správný název. Navazuji na předchozí díl seriálu o lidech spjatých s Českou Lípou.
„Dnes je hlavním požadavkem, aby obrázek mluvil, aby nám svou vnitřní dynamikou a pomocí několika průvodních slov pověděl co nejvíce o povaze události, kterou zachycuje,“ píše v článku s názvem „O fotografii ve službách novin“ Pavel Altschul (Světozor XXXIII, 1933, č. 36).
„Příjde jednou doba, kdy budeš stará a osud Tě zanese třebas někam do tramtárie a na Zákupy budeš jenom vzpomínat. Když budeš mít ještě u sebe tuhle knížku, vzpomeň si na starého dědu, který Tě měl rád, smál se Ti a někdy Tě také škádlil. To Ti napsal Jaroslav Němec vnuk Boženy Němcové.“
Minule jsem se věnoval rodině Martina Tompy. A ještě se k ní vrátím. Jen jsem mezitím narazil na fascinující příběh Franze Picka, který by jistě vydal na román.
Jak jsem již psal v minulém díle, matka zakladatele rodinné firmy na líh a hnojiva Ignaze Lederera, pocházela z rodu českolipských Židů. Rosina byla jedním ze šestnácti dětí Markuse Perelese.
Třetí ročník Českolipského komorního cyklu završil v pátek 11. prosince koncert legendárního souboru Musica Bohemica Jaroslava Krčka. V netradičním prostoru pro českolipský cyklus, v sále zámku Lomnice nad Popelkou, proběhlo vystoupení věnované adventní a vánoční době, jehož radostné poselství, tolik potřebné pro dnešní dobu, šířila na obrazovky počítačů a televizorů partnerská televize RTMplus...
Abyste pochopili souvislosti, je dobré si přečíst předchozí dva texty. Úvodní pojednávající o mém projektu. A druhý, který uvádí, kdo byl Ignaz Lederer, zakladatel obrovské chemické firmy působící doposud po celém světě.
Dnes, v sobotu 14. listopadu, proběhla výsadba osmdesáti ovocných stromů podél cest vybíhajících z obce Chlum. Sázely se ořešáky, hrušně, višně, třešně, slivoně, a dokonce i meruňky.