Dnes je 27. 09. 2024
svátek má Jonáš

Skleník na Slovance

Archiv

Skočil jsem si sem zavzpomínat na devadesátá léta. Když jsem se ke skleníku blížil, potěšila mě venkovní zahrádka, která dokonce již obrůstá popínavými rostlinami. Naopak zklamáním je hnusný koberec, který pamatuji jako nový. Hrozně kazí první dojem, ale stále lepší než lino.


Dalším překvapením byl číšník - byl to ten, který o prázdninách opustil bar Michal. Pamatoval si mě a automaticky vytušil, že budu pít desítku. To je rovněž příjemná změna, dříve tady byla jen březenská dvanáctka, nyní se sortiment rozšířil o Gambrinus. Březno je za patnáct, G 10 rovněž a G 12 za 17,50 Kč. Požitá desítka trochu nutila k říhání, ale jinak měla správnou teplotu i chuť. Měl jsem z ní radost.



Obvyklý problém je s nealkoholickými nápoji. Ani jeden se cenově nepřibližuje pivu. Mattonka za 15, jupí (0,33 l) za 18, kofola (0,33 láhev) taktéž. Jako nejlevnější se jeví rozlévaný džus za 15 korun, ale není u něho uveden objem, takže bůhví, jak to s ním je.


V případě nouze, když manželka odjela a mně se nechtělo vařit, jsem dříve rád zašel na oběd. Poctivé porce za rozumné ceny lákaly strávníky z dalekého okolí. Tentokrát jsem zavítal v neděli, takže jsem jen nahlédl do pátečního jídelního lístku.


Polévky: hovězí s masem a nudlemi stojí 12 korun, frankfurtská 15.Většina hotových jídel přijde strávníky na 55 korun a jsou to klasiky, jako tomu bývalo vždy: hovězí na česneku, cikánská hovězí pečeně, uzená plec s bramborovým knedlíkem, svíčková. Smažený sýr s bramborem a tatarkou stojí 50 korun. V nabídce nechybí dětské porce (50 g) po třiceti korunách (smažený sýr 25 Kč).


Ke každému jídlu je malé točené pivo zdarma. To je fakt český kolorit. Znamená to, že většina zaměstnanců se vrací do práce po požití alkoholu. Bodejť by ne, když stejná nabídka v případě limonády neexistuje.


Podobné jako kdysi je i složení hostů restaurace. V neděli skupinky sportovců trpících žízní po výkonu v nedaleké tělocvičně základní školy, stůl "starých struktur" - aspoň tak se jim říkalo - a středověkaři skočivší si na "jedno". Vymizeli náctiletí vybíhající před hospodu na jointa.


V interiéru nechybí televize. Na stropě jsou vidět pozůstatky závěsného zařízení na dataprojektor a plátno. Jinak výzdoba sestává již jen ze zarámovaného kalendáře od Urbana.



Záchody za moc nestojí. Dlaždičky ještě působí zánovně, ale chybějící dveře, mokrá podlaha a vyrvaná fotobuňka nesvědčí o právě vzorné péči.


Shrnutí: nebýt toho koberce, měl bych veskrze kladný pocit. Určitě bych tam chodil raději než třeba do Horníku na Severu, který by bylo vůbec nejlepší zavřít. Slušný standard, bez větších připomínek.


Hodnocení (jako ve škole)


Nabídka: 2


Pivo: 2


Jídlo: neklasifikováno


Obsluha: 1


Záchod: 3 -


Celková atmosféra: 2


Průměr: 2,1


Restaurace navštívena 3. října 2004