Jana Pěčová sice našla klíč, jak vybrat jen pět knih, ale pak se stejně rozpovídala o dalších aspoň deseti.
Radka Mothejzíková v České Lípě 25 let vlastnila cestovní agenturu, před čtyřmi lety otevřela krámek U Květu lipového, deset let pracuje pro e-magazín Kultura21 a mimo jiné je vášnivou čtenářkou.
Vracíme se zpět do prostředí knihovny. Tentokrát nám o svých osudových knihách vyprávěla knihovnice Simona Bůžková, kterou znají čtenáři především z pobočky Lada.
A pokračujeme dál v boji proti trudnomyslnosti (jste-li cimrmanologové tak jen trudomyslnosti). Podařilo se Heleně Paszekové, ředitelce českolipského gymnázia a také učitelce českého jazyce splnit zadání a vybrat svých pět osudových knih?
Opravdu není sranda vybrat pět osudových knih. Zkusil jsem si to rovněž. A vy se můžete v dalších dnech těšit, jak se s tím vypořádají další čtenáři.
Předně upozorňujeme, že se se učíme a natáčíme v lepší kvalitě. Po řediteli knihovny, učitelce českého jazyka a známém překladateli, jsem si pozval k mikrofonu běžnou čtenářku.
Michal Prokop není jen radním České Lípy, ale je také překladatelem z angličtiny. Kterou ze svých více než sta přeložených knih by si dobrovolně přečetl? Forsytha, Cola, Crichtona, Weira, Cromptona?
Lenka Česenková nemůže chybět na žádné českolipské kulturní akci. Především však je učitelkou českého jazyka a základů společenských věd na českolipském gymnáziu. A ochotně souhlasila, že se mnou po telefonu natočí podcast o "svých" knihách.
V deníku i-novin jsem slíbil, že když není jiná kultura, budu se se svými hosty bavit hlavně o literatuře. Jako prvního jsem si pozval Tomáše Vlčka, ředitele cvikovské knihovny, který se v době jarní koronakrize proslavil na facebooku čtením z knih?
Na poličkách Městské knihovny Česká Lípa najdete dvě nové knihy o regionálních dějinách.