Moje teta v srpnu tohoto roku oslavila své 50. narozeniny, a když moje sestřenice přišla s nápadem, že by ji při této příležitosti chtěla vzít na nějakou dovolenou, dlouho jsem neváhala a řekla, že se přidám i já s mojí mamkou. Protože je cestování můj veliký koníček, rozhodla jsem se, že tuto cestu s překvapením naplánuji tak, abychom za 4 dny stihly navštívit více míst, ale zároveň se nehonit...
Téměř 450 bytů 1. kategorie pronajímá město Česká Lípa na sídlišti Lada, v ul. Dubická, Mánesova, Pražská, Komenského, ČSA a ve středu města. Pronájem bytu probíhá formou výběrové řízení nebo u bytů s předplaceným šestiměsíčním nájmem výběrem z doručených nabídek na základě evidované žádosti.
Pojďme se společně zamyslet nad tím, jak se dá pracovat a pokaždé mít z odvedené práce dobrý pocit. Jak dostat zpětnou vazbu za každý drobný úkon, který v rámci své práce uděláme. Jak příjemně se můžeme cítit každý den, když se ohlédneme za tím, co jsme udělali, a uvědomíme si, že naše práce má skutečně hlubší smysl.
Středa byla opět částečně odpočinková, dostal jsem úkol, ale bohužel jsem nedostal přístup do systému, ve kterém jsem měl pracovat. Odpoledne jsem pak dělal věci do školy atp. Všechno dokola.
Docela mě naštvalo, že ačkoliv jsem zastupitel, nebyl jsem pozvanej na zahajovací koncert Lípy Musiky. A to jsem vždycky pečlivě hlasoval o každé částce, která se jí z rozpočtu města přiklepávala. Podle fotek tam byli snad všichni, který v tomhle městě něco znamenají, dokonce i Vlček, co přišel pozdě.
Dnes vám naposledy představujeme Františka Lipenského, českolipského umělce, na kterého se mělo za socialismu zapomenout. Text vznikl zejména díky Petrovi Königovi a Petrovi Charvátovi, jeho přátelům.
Co se dělo ve světě erasmáckých dobrovolníků Farní charity Česká Lípa v posledních sedmi dnech? Natálie z Ukrajiny tráví letní dny ve službách charitních projektů stejně jako na výletech.
Pokračujeme ve vzpomínkách na Františka Lipenského, výraznou osobnost České Lípy šedesátých let. Text se podařilo dát dohromady zejména díky Petrovi Königovi a Petrovi Charvátovi, jeho přátelům z té doby.
Musím uvést na pravou míru, co napsal ten Bárta z i-novin o koncertě Kapitána Dema na Všudybudu. Přece to byla hlavní hvězda celýho festivalu a odbýt jí hláškou, že jen vykřikovala sprostý slova a zdravila Českou Lípu, není úplně fér. Kór když bylo všechno jinak.
V seriálu o neoficiální kultuře na Českolipsku během období budování socialismu se už několik let střetávají dvě generace. Jedna zažila politické tání druhé poloviny šedesátých let a těžce nese, že v posledních dílech dostávali přednost ti, co se angažovali o dvacet let později.
V minulé části zmínila Ivana Honsnejmanová „modelínový film“. (Mimochodem, Iva dramaticky namluvila předehru v dokumentu o Jiřím Maškovi, který se jmenoval Kouzelník.) Jan Nevole a jeho kamarádi záhy zjistili, že svěřená kamera má posun o dvě políčka, a tak dokáže jednoduše i animovat. Nenapadlo je nic jiného, než si udělat panáčka z obyčejné modelíny a natočit příběh, který se...
Sice vás s neoficiální kulturou Českolipska seznamuji už několik let já, ale i já mám své průvodce. S pochopením atmosféry šedesátých let mi nejvíce pomohl Petr König, dobou pozdější mě provází Zdeněk Jelínek. Právě u něj se v květnu konala výstava nazvaná Nostalgická vzpomínka na neoficiální výstavy neoficiálního umění v České Lípě a okolí. A mě těšilo, že aspoň trochu ho k ...